KvMM - Žítkovské bohyně

25. května 2012 v 10:30 | Zdenina |  Knihy v mých myšlenkách
ŽÍTKOVSKÉ BOHYNĚ
Žítkovské bohyně nám předávají svědectví nejen o událostech, ale i o vztazích a o samotných lidech, které různé doby hodně změnily. Pozadí knihy je podle skutečných událostí, které autorka trochu pozměnila a vytvořila naprosto brilantní dílo.
Samotný příběh je doplněn historickými fakty a "fiktivními" dopisy a různými archivními dokumenty, které mu dodávají na autentičnosti. Někomu sice může připadat, že těch záznamů a citací z dokumentů je tu až příliš a děj se tím hodně brzdí, ale podle mě je to právě dobře. Čtenář tak nabývá dojmu, že vše je skutečné a kniha vypráví o skutečných osobách. Může si plně užít atmosféru knihu, ale i různých politických režimů, které tyto oficiální korespondence dobře vykreslují.


1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Mám ráda historické romány, ale od českých autorů jsem jich příliš nečetla, a když se mi naskytla příležitost ji dostat jako recenzní výtisk od Bookfanu, tak jsem neváhala.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Rodinné prokletí.
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Uvěřit.
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Hlavní postavou příběhu je Dora Idesová, poslední z rodu bohyň, pátrající po minulosti svých předků, ale hlavně své tety, bohyně Surmeny, která jí po smrtí její matky vychovávala a dokonce jí Dora dělala i andzjela. Bohování její život poznamenal, přesto se bohyní nestala, místo toho sepisuje vědění okolo těchto výjimečných žen. Jenže některé pravdy je lepší raději neznat, o tom se přesvědčí i Dora
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Žítkovské bohyně mě vlastně zaujaly už po přečtení úvodu, který byl možná až trochu brutální, přesto to bylo napsáno zajímavým a hlavně realistickým způsobem, který dokáže čtenáře doslova připoutat k listům, protože prostě musí odhalit, co se, za těmito událostmi, které silně poznamenali Dořin život, skrývá.
Kniha je velmi čtivá, přestože děj není nijak akční. Jedná se o promyšlený a vystavěný román, k jehož závěru se čtenář musí postupně propracovat a pochopit záměry lidí i historické události, které bohyním přály jen výjimečně.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Jediná "chyba" knihy je jazyk starousedlíků, protože až na pár názvů nebo zaříkávání, je použita příliš spisovná čeština, která z úst postarších místních obyvatelek zní opravdu divně. Kniha tak ztrácí na autentičnosti, což je škoda. Chápu, proč autorka příliš nepoužívala v přímých řečech místní dialekt, který muže znít trochu nesrozumitelně a čtenář by tak mohl mít problém porozumět. V pasážích se zaříkáváním to však zní velmi dobře.
"Započínám já své veci, né zlú mocú, ale Božú mocú, s Krista Pána dopomocú... rekni mi, vosku vosčíčku, copak je s Dorlú Dorličkú, s dívkú švarnú, čo s ňou bolo, čo s ňou bude, rekni mi, jako sa jí povede na zdraví, ščastí, Božím požehnání. Zaklínam ju s Bohom prvýkrát..."
ukázka ze str. 235
.
Hodnocení: 9/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama